Sumpersko.net

Více než tři čtvrtiny povrchu země tvoří voda, přes čtyřiadevadesát procent vody je vázáno ve světovém oceánu a sladké vody je jen necelých šest procent. Někde je vody dostatek a jsou místa, kde voda chybí vůbec, dalším problémem je i její znečištění. V globálu můžeme říci, že kvalitní pitné vody ve světě ubývá a Česko není výjimkou.

Šumpersko má relativní dostatek pitné vody, díky hydrogeologické situaci je na tom mnohem lépe, než je na tom např. Jižní Morava. Šumperská provozní vodohospodářská společnost (ŠPVS) provozuje celkem šestnáct vodovodů, z toho sedm skupinových, šestapadesát vodojemů, čtyři úpravny pitné vody a 658 kilometrů vodovodních sítí. Na provozovaném území zásobuje více než osmdesát tisíc obyvatel, pro které vyrobí až 4,5 mil metrů krychlových pitné vody ročně.

Voda je ve většině případů čerpána z kvalitních podzemních zdrojů, které nejsou zatíženy umělým znečištěním, tak jako starší zdroje, nacházející se v blízkosti vodních toků v zemědělské krajině. Ty jsou často znečištěny chemickými látkami, jako pesticidy, herbicidy, dusičnany, fosfáty apod., používanými zemědělskou výrobou.

V minulosti byly definitivně odstaveny povrchové zdroje, jako např. přehrady na Nemilce či v Bušínově, které byly, jako první, těmito látkami zcela znehodnoceny. Kapacita současných zdrojů sice přesahuje několikanásobně běžnou potřebu, ale ŠPVS má snahu nahradit zmíněné mělčí zdroje hlubšími zdroji s kvalitní vodou.

Největší výhodou skupinových vodovodů je, že při jakýchkoli omezeních některých zdrojů či částí sítí lze zajistit dodávku z jiných zdrojů a jinou cestou.

Odběratel tedy nemá vůbec tušení o zásazích na síti. Dílčím omezením v nejbližším okolí opraveného úseků samozřejmě nelze zcela zabránit, nicméně i tato omezení se obvykle týkají pouze krátkého časového úseku v řádu max. několika hodin. Na takto rozsáhlé síti pochopitelně dochází k občasným nečekaným událostem či poruchám, i protože řada vodovodů je starší více než padesát let. Síť je proto nepřetržitě monitorována a jsou vyhodnocovány průtoky v jednotlivých jejích částech, aby bylo možné vzniklé poruchy a jiné úniky vody identifikovat a odstranit v co nejkratším čase.

V roce 2002 byl v ŠPVS, díky současnému vlastníkovi společnosti, celosvětové vodohospodářské společnost SUEZ Water, spuštěn projekt snižování objemu tzv. nefakturované vody a již během prvních sedm let projektu snížit ztráty ze 44,1 procent pod 20 procent.

V dalším období pak byly ztráty vody sníženy až na dnešní stav cca dvanáct procent, který řadí ŠPVS ke špičkám v Evropě. Řadou technických opatření, která byla realizována výhradně prostředky ŠPVS, bez jakýchkoli dotací či grantů, šetří vlastníkovi infrastruktury ročně milionové částky, které následně může využít na další rozvoj infrastruktury.