Sumpersko.net

Češi železnici milují. Už v roce 1921 připadalo na každého Čechoslováka třináct cest podniknutých vlakem a každý na železnici ujel 475 kilometrů. Železnice ale tehdy neměla konkurenci. Auta a autobusy byly vzácností a letecké linky ještě neexistovaly. Podívejme se na to, jak se cestovalo vlaky před téměř 100 lety, když vznikla Československá republika, a dnes. 

Přibližně před sto lety, v roce 1921, již byla situace v mladém Československu stabilizována. Železniční doprava tehdy představovala jediný moderní dostupný dopravní prostředek. Síť autobusů neexistovala. V provozu bylo jen několik málo začínajících spojů. Vlastní automobil byl nedostižný luxus i pro řadu zámožných osob. V této době bylo v Československu přibližně tři a půl tisíce osobních vozů. Jeden tak připadal na více než tři a půl tisíce obyvatel. Ve stejné době zde jezdilo jen něco přes dva tisíce nákladních automobilů, přibližně dvě stě speciálních a kolem dvou tisíc motocyklů a tříkolek. Dnes je u nás registrováno přes pět a půl milionu osobních automobilů a jeden automobil tak připadá na méně než dva občany. První československá letecká linka byla zavedena až na podzim roku 1923. Železnice tak nesla tíhu prakticky veškerých meziměstských přeprav.

V roce 1921 tak využilo služeb železnice 174 milionu lidí, kteří ujeli skoro šest a půl miliardy kilometrů. To představuje přibližně třináct cest na každého občana mladého státu a přibližně 475 kilometrů ujetých vlaky.

Při srovnání se současností je však třeba vzít v úvahu, že železnice neměla žádnou konkurenci, vzdálenosti napříč Československem byly mnohem větší, ale na druhou stranu představovalo cestování i v „dřevěné“ třetí třídě při běžných platech drahý luxus. Při průměrné mzdě kolem dvou set až tří set korun měsíčně, úředník si prý vydělal dokonce tři sta až pět set korun měsíčně, stála jízdenka rychlíkem z Prahy do Brna pětasedmdesát korun.

V současnosti přepraví železnice jen na území České republiky 183 milionů osob, které ujedou skoro devět a půl miliardy kilometrů. To je i navzdory rekordní motorizaci našich domácností přibližně osmnáct cest na obyvatele a téměř 950 kilometrů na obyvatele, které ve vlaku ujede. Přitom vzdálenosti v rámci České republiky jsou mnohem menší, než tomu bývalo v Československu. Pokud bychom započetli i údaje za Slovensko, byl by počet cestujících přibližně 250 milionů a ti by ujeli vlaky skoro třináct miliard kilometrů. 

Spojení Prahy a Bohumína v roce 1921 - jezdí zde jen tři rychlíky za den a cesta trvá skoro osm a půl hodiny. Do Olomouce nebo Brna to není o mnoho lepší. Prahu a Olomouc za den spojovaly jen tři páry rychlíků a cesta trvala skoro šest hodin, mezi Prahou a Brnem jezdily dokonce čtyži rychlíky. Cesta mezi oběma městy jim trvala pět až pět a půl hodiny.  

To si dnes asi nikdo nedokáže představit, protože dnes cesta vlaku z Prahy do Olomouce trvá přibližně dvě hodiny, do Ostravy méně než tři hodiny a do Brna je to dvě a půl hodiny.

Také četnost spojů je nesrovnatelná. Z Prahy do Olomouce jezdily krátce po vzniku Československé republiky jen tři rychlíky denně, zatímco dnes se dostanete jen s Českými drahami třiatřiceti vlaky, na Ostravsko jezdily také jen tři dálkové vlaky, dnes jich je sedmnáct a do Brna lze dnes cestovat dokonce po dvou různých tratích až dvaatřiceti spoji Českých drah, v roce 1921 tam jezdily jen čtyři rychlíky.