Sumpersko.net

Dny evropského dědictví, které se o uplynulém víkendu konaly v Šumperku, otevřely obránu památky, kde převážná část návštěvníků se ocitla poprve. Letošní novinkou se staly komentované prohlídky židovského a městského hřbitova.

Židovský hřbitov v Šumperku se nachází u hlavní příjezdové komunikace do města. Kolem projedou tisíce lidí, ale jen málokdo mohl konstatovat, že měl možnost shlédnout vnitřní prostory. V neděli 8. září židovským hřbitovem provázel amatérský historik a rodák z Vikýřovic Gerhard Wanitschek. Fotogalerie ZDE

Projekt a vlastní stavbu realizoval šumperský stavitel Hugo Nader. Kolaudace se konala 21. září 1910. Hřbitov má rozlohu téměř 2 200m2 a jeho dominantou je vstupní budova s bránou a průjezdem, po jehož levé straně se původně nacházela márnice a vlevo obřadní síň.

V roce 1932 provedl šumperský stavitel Johann Topitsch nové zastřešení, při čemž rovná střecha a stávající boční věže byly nahrazeny centrální kopulí s věžičkou zakončenou Davidovu hvězdou. V této podobě se nachází budova do dnešních dnů.

Ve vstupní hale jsou dvě starší pamětní desky. První je věnovaná dlouholetému představenému synagogálního spolku Jakubu Sternovi, který měl velkou zásluhu na založení hřbitova, zatímco druhá nese jména tří místních židovských mužů, kteří padli během první světové války. Hřbitov, který se nalézá v majetku Federace židovských obcí ČR, představuje unikátní připomínku židovské historie v Šumperku a je zapsán na Státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Na hřbitově se nachází celkem šestatřicet náhrobků. Jedná se o novodobé náhrobní kameny, které jsou již jako většina židovských náhrobků z té doby u nás ovlivněny křesťanskými pohřebními zvyklostmi i kulturou a ty starší také secesním stylem.

Roku 1999 byla na kupoli vstupní budovy znovu umístěna Davidova hvězda, dar pana Gedharda Wanitschka, křesťana z německo-české rodiny ze Šumperska, žijícího v Německu. Současně byla ve vstupní hale odhalena pamětní deska s osmdesáti jmény obětí holocaustu ze Šumperka.

Poslední výzkumy však určily a ověřily jména a místa úmrtí u sto patnácti obětí. V letech 2003-2009 realizovala Federace židovských obcí v ČR jakožto majitelka celkovým nákladem přes 2,5 milionu korun komplexní obnovu hřbitova, spočívající v opravě ohradní zdi, opravě obřadní síně včetně modernizace služebního bytu a postavení všech povalených náhrobků.

Dle židovské tradice muži vstupují na hřbitov s pokrývkou na hlavě. Na hroby nepokládají květiny, ale dávají na náhrobky jen malé kamínky, patrně jako připomínku dávných pohřebních zvyklostí ve Svaté zemi. Základem hřbitovní péče je zásada neporušitelnosti hrobů. Těla zesnulých musí zůstat na původním místě až do příchodu Mesiáše. Toto je vyjádřeno také v jednom z hebrejských pojmenování pro hřbitov – bejt almin - Dům věčnosti.