Zde je místo pro Vaši reklamu
Zde je místo pro Vaši reklamu
Zde je místo pro Vaši reklamu
Pondělí 24. června 2019 -

Sumpersko.net

Nově přidaný článek

 Pacientům II. interní kliniky FN Olomouc pomáhá nová metoda

24.06.2019 - Pacientům II. interní kliniky FN Olomouc pomáhá nová...

Počasí

24.06.2019 - Pondělí

Teplota: 27 / 14 - Oblačno

25.06.2019 - Úterý

Teplota: 30 / 17 - Jasno

Zde je místo pro Vaši reklamu

Zvoní již hrana?

03. prosince 2011 - 20:00

Zpět na seznam článků

Beznadějný, až hořký příběh.

Zvoní již hrana?

JUDr. Milan Hulík

Daní za demokracii a svobodu je kriminalita, kterou pociťuje každý občan ČR. Dočte-li se o válce mafiánů mezi sebou, nemusí ho to vzrušovat, aspoň se zlikvidují sami. Za komunistů se takové válce smál, zejména v americkém filmu „Někdo to rád horké“. Ale to bylo v Americe a ve 20. letech.. Dávno tomu. V USA skutečně dávno, u nás dnes. „Česká republika je v pozici Chicaga z doby Al Capona. V ČR už nejsou malá Palerma, ale velká Palerma“. To nejsou slova autora článku, ale Mgr. Marie Benešové, bývalé nejvyšší státní zástupkyně, která pronesla v rozhovoru s časopisem EKONOM krátce po nástupu, dnes již bývalé, Nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Vesecké. Dnes se tentýž  divák však bojí otevřít noviny, horké je to už všude kolem nás. Mezi sebou již neválčí jen policejní složky a jednotliví policisté, ale už i složky státního zastupitelství a  jednotliví státní zástupci. Prostě válka orgánů trestního řízení je v plném proudu. Samozřejmě to nejvíce poslouží těm, proti kterým by měly bojovat především. Kriminalitě a kriminálníkům!

Přidržíme-li se policejní terminologie, vystavěly si orgány trestního řízení v posledních letech mnoho pomníků, ze kterých jsou kauzy Hučín a Uzunoglu největší. Pro jejich výšku by se však nemělo zapomínat na stovky a tisíce pomníčků, symbolizujících případy nespravedlivě stíhaných, či dokonce nespravedlivě odsouzených. Proč se tak děje ? O tom začali diskutovat i členové VONS vycházející z iniciativy Václava Havla o potřebě  obnovit činnost tohoto výboru nebo  založit podobnou iniciativu. Za ni lze považovat již její první projev – omluvný dopis Františka Janoucha a Libuše Šilhanové  MUDr. Yektu Uzunoglovi, podepsaný dalšími  57 osobnostmi  z okruhu disentu a obhájců lidských práv. V ČR však od Chicaga 20. let nejde totiž už jen o sjezd milovníků italské opery, jako je tomu ve shora zmíněném filmu, ale o  stále reprizovanou thrillerovou operu  „Prodaná spravedlnost“. O její úspěch je vystaráno, vždyť jsou na programu její další díly. Poté, co Stanislav Gross klidně před zkoprnělým národem a protikorupční policií vypral první korupční miliony, napsal Martin Komárek v MF Dnes: „V zemi, kde je možné, aby neúspěšný premiér zlegalizoval za dva roky po svém trapném pádu sto miliónů korun, je možné úplně všechno."  I to, že  nevinného drží 2,5 roku ve vazbě a 13 let stíhají. Při takovýchto kauzách se mi vždy vybaví slavný Jiránkův kreslený vtip z roku 1968 (je to ještě vtip?), jak si podávají ruku dva aparátníci a jeden říká: „Gratuluji soudruhu tajemníku, kdybychom vás tehdy nezavřeli, tak jsme vás dnes nemohli rehabilitovat."  Stanislav Gross může být klidný. Na Boží mlýny jistě nevěří a desítkám odcházejících policistů, kteří mají v databázích  plno údajů včetně čísel jistých kont, může na rozloučenou zamávat. A my se vám pane doktore Uzunoglu omlouváme také. Nevíme sice, kdo všechno tu naši „Prodanou spravedlnost“ složil, ale víme jistě, že je naše a nikdo nám ji již nevezme. Pan doktor Pithart se omluvil sám a slíbil, že bude usilovat, aby z kauzy Uzunoglu byly vyvozeny systémové důsledky. Nebudou pane doktore, vsadím se, že nebudou. Doba, kdy jste jako první a poslední politik začátkem 90. let odmítl úplatek za privatizaci mlékáren, je dávno pryč. Karel Kryl nebyl jen zpívající legenda, ale i vizionář –  jen s malou  parafrází můžeme napsat - „zástup kacířů jásá, že  prvním z rytířů je  Veličenstvo Korupce.“

Poté co policejní vyšetřovatel Jaroslav Hruška odešel z policie do „neziskovky“ chránit kulturní a přírodní  dědictví, což má podle něj „větší smysl než se snažit zavřít kriminální živly, které se  stejně snaží spíše zavřít nás“, jak uvedl, je pro velkou kriminalitu vymalováno. Asi proto jej následují i desítky dalších elitních kriminalistů ze dvou nejexponovanějších odborů - pro odhalování organizovaného zločinu a protikorupčního. Jejich odchod je pochopitelný; poté co  jsme si v MF DNES přečetli o přátelství šéfa bezpečnosti (!) v NBÚ Hejla s bývalým capo di tutti capi české mafie Mrázkem, (jejichž odposlechnuté hovory státní zastupitelství nepovažovalo za důkaz o trestné činnosti), o jeho  přátelství  s exšéfem poradců Zemana  Šloufem, o jeho schůzkách se soc. demokratickými politiky Svobodou, Palasem, Škromachem, o stycích Paroubka s podezřelým principálem Kočkou, dospěli zřejmě ke stejnému názoru jako Hruška. Zavírat se bude opačně, než plánovali. Při spolupráci některých elitních advokátů, některých státních zástupců, a některých soudců  - to je i přirozené. No, a kdo četl  kolující policejní odposlechy bývalého ministra vnitra a premiéra Grosse s jeho fámulem, mlátičkou Přibylem,  a  slyšel o tajemném osudu Jakuba Konečného, který podepsal směnku  pro ČSSD, tak je mu  jasné, že v této zemi je opravdu už možné všechno. Co to „všechno“ obnáší, obsahuje kniha Jaroslava Kmenty „Kmotr Mrázek“. Policie, která není schopna  (nebo nesmí) vyšetřit desítky podnikatelských vražd - stát, ve kterém neexistuje trest smrti a přece se v něm konají   veřejné  a neveřejné popravy a objasňuje se jen tolik procent trestných činů, které v jiných státech představují neobjasněné trestné činy – takový stát čeká osud Říma. Ten jak známo zničila korupce, zneužívání moci, nedbání práva a  spravedlnosti. 

Při vědomí, že  Stanislava Grosse, nedávného exšéfa  všech policajtů a vyšetřovatelů, nelze stíhat, nemá smysl nadále vyšetřovat  „vyšší“ kriminalitu. Ostatně i Václav Havel v LN dne 10.11. 2007  řekl, že  čím kdo je výše, tím méně se vyšetřuje a soudí. Proto je třeba zcela změnit trestní politiku. Stíhat by se měli jen kapsáři,  pachatelé drobné  kriminality, popřípadě  i vloupání do bytů a vyjímečně i vraždy, pokud ovšem nejsou spojené s částkami přes milion korun. Kde jsou miliony, od toho ruce pryč.  Ostatně praxe je už stejně taková. Taková redukce postihu kriminality se ovšem musí legislativně upravit, nejlépe stanovením finanční hranice, od které budou pachatelé nedotknutelní. Jinak hrozí nebezpečí svévole, protože by  mohli být stíháni pachatelé, kteří by měli být již chráněni  „imunitou vyšší škody“. Korupce i organizovaný zločin by pak zmizely, protože bychom se o nich nedozvěděli, když by je neměl kdo vyšetřovat. 

Tato nová legislativní úprava by zaručila větší míru spravedlnosti v „nižších sférách“ kriminality, která by se stala kriminalitou obecnou a jedinou. Tím by se dosáhlo  také zlepšení statistiky úspěšnosti při  odhalování trestných činů.  Nová úprava  by  přivedla  ČR mezi státy s nízkou kriminalitou a přivodila sice redukovanou, ale přece jen právní jistotu ! Proto by vytvoření nového typu  „omezeného právního státu“ bylo nejen přínosem  teorii státu a práva, ale v praxi významně přispělo k omezení kriminality a upozornilo na význam ČR v procesu evropské integrace,  neboť by jistě vedlo k napodobení v některých (později  možná  ve všech) státech EU. Bez  autority Stanislava Grosse, právníka a zkušeného politika, je však tato nová legislativní úprava  těžko proveditelná a proto je jeho návrat bez ohledu na nějaké složení vlády  na základě výsledků voleb, nezbytný.

O Stanislavu Grossovi se tvrdí, že jeho vzdělání není hluboké. Není to pravda. Svým posledním výhodným obchodem zavedl do trestního procesu nový pojem – „fait accompli“. Tento francouzský výraz znamená - postavit někoho před hotovou věc. A jestliže se to udělá veřejně a před zraky médií, pak je „legalita“ takového jednání nezpochybnitelná. Stejně, jako když manželka přistihne manžela in flagranti s milenkou. Po jejich rychlém obléknutí už může následovat jejich otázka: „no a co ?“ Analogicky odpověděl Jiří Paroubek na otázku, jestli si myslí, zda-li by Gross měl takové štěstí s akciemi, kdyby nepůsobil předtím v politice, - „pan Gross prostě koupil a prodal.“  No a co ? No NIC. Zvoní již někomu hrana ?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: JUDr. Milan Hulík

Fotogalerie

JUDr. Milan Hulík

Související články

Další články z rubriky

 
Podmínky užití   |    Prohlášení o přístupnosti   |    Reklama   |    Kontakty

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.