Sumpersko.net

Drsné podmínky slibují již od roku 2011 organizátoři Rock Point – Horská výzva. Série horských závodů pro lidi, kteří mají rádi hory, si během let získala stovky příznivců.

Přechod Jeseníků, Krušných hor, Krkonoš zaujal a stal se prestižním podnikem. „Horská výzva není žádná procházka. Pokud chceme po třech závodech znát tu nejlepší dvojici, je dobře, že má každý díl jiný ráz. A to nejen díky pohoří, ale i díky podmínkám na trati,“ prohlásil již před lety ředitel závodu Pavel Zitta.

Bývalý úspěšný závodník Pavel Zitta, který je autorem seriálu, bydlí v Zábřehu na Moravě. Mezi své sportovní úspěchy řadí titul mistra republiky v časovce a účast na mistrovství světa. Každý ze sportovců je zvyklý zdolávat překážky a možná pro někoho i nepokořitelné výzvy. Zitta přenesl svoji sportovní houževnatost do organizování adrenalinových závodů. Podařilo se mu během pár let postavit na start stovky závodníků napříč republikou. Využil toho, že u nás je obrovská základna lidí, kteří milují pohyb na horách a baví je zdolávat své limity, či se jen jít na pohodu projít po kopcích.

Krušnohorská Horská výzva, která se konala počátkem srpna, přinesla závodníkům i organizátorům nepříjemné rozladění. Několik desítek běžců bloudilo. Co k tomu říká právě Pavel Zitta a jak je zatím spokojen s průběhem letošního ročníku odpověděl pro sumpersko.net.

Letošní ročník závodů Horské výzvy je ve druhé polovině. Jak jste zatím spokojen s jeho průběhem?

Pavel Zitta: S průběhem letošního ročníku seriálu jsem prozatím velmi spokojen. Po menších komplikacích v prvním závodě v Jeseníkách, kde jsme měli problém s novou technologií zpracování výsledků, se nám podařilo vše vyřešit a také jsme se více zaměřili na zprofesionalizování celkového servisu pro závodníky jak v organizaci samotné akce, tak doprovodném programu a vůbec celého toho kolotoče kolem seriálu. Oproti předchozím letům vidím (a také slýchám od závodníků), že jsme ušli s lidmi, kteří se na organizaci, ale také zajištění akce po celý rok podílejí velký kus cesty a soutěž někam dopracovali. Vzhledem k tomu, že se snažíme soutěží oslovit co nejširší skupinu lidí, které baví pohyb na horách, mám velkou radost z rostoucí účasti také u stále populárnější nejkratší trasy Short, či nesoutěžního Pochodu s Mixitkou. Velmi mne pozitivně překvapila také stále rostoucí skupina závodníků v kategorii Dogtrekking, tedy závodění s pejskem. Celková účast oproti minulým ročníkům stále roste, kdy např. na prvním závodě v Jeseníkách startovalo dokonce na 950 závodníků, což byl zatím rekord v účasti. Jsme moc rádi, že také díky těmto číslům lze usuzovat, že jsou snad závodníci s naší prací spokojeni a těší se na další akce!

Poslední závod v Krušných horách poznamenala neuvěřitelná zlomyslnost. Zatím neznámý vandal těsně před startem přeznačkoval již vytyčenou trasu. Co k tomu můžete uvést?

Pavel Zitta: Bohužel toto se opravdu stalo a vinou neznámého pachatele nám bylo z trasy na několika místech strháno značení ve formě značkovací pásky na stromech a cedulek z křižovatek.

Kolik závodníků bloudilo?

Pavel Zitta: Bloudilo na několik desítek závodníků, většina naštěstí nespoléhala jen na informativní značení fáborky a cedulkami, ale orientovali se také podle mapy se zaznačením trasy, kterou dostali v rámci registračního balíčku při prezenci.

O jak velký úsek, který byl přeznačkován, se jednalo?

Pavel Zitta: Značení bylo ať už strhané, či navedené jinými směry na zhruba 3 až 4 úsecích trasy. Nejednalo se o velké úseky, zato poměrně nepřehledné, kde byla trasa členitá a byla tedy větší možnost zabloudit, či jít jiným směrem.  

Zvažujete podání trestního oznámení na neznámého pachatele, který ohrozil zejména bezpečí závodníků a snažil se poškodit dobré jméno závodů, které pořádáte?

Pavel Zitta: Je pravdou, že podání trestního oznámení opravdu zvažujeme. V současnosti situaci vyhodnocujeme s naším právníkem a rozhodneme se v dalších dnech. Náš tým značkařů vždy poctivě celou trasu zaznačkuje a jejich práce, která je jak manuálně, tak časově i finančně náročná byla neznámým vandalem znehodnocena. Poškodilo to jak nás, tak naše závodníky. Těžko říci, kdo to mohl udělat, značení je na trase opravdu spousta (jen ve fáborcích navěšených na stromech) je to vždy cca 3 - 4 kilometry pásky. Když někdo značení strhá na rovném úseku, není to až taková komplikace, avšak na křižovatkách a dalších odbočkách trasy je to problém. Bohužel k tomu stačí jedno všetečné dítě na procházce s rodiči, či např. opilec vracející se po trase závodu domů z hospody a značení je nenávratně strháno a práce několika lidí z týmu našich značkařů tak znehodnocena.

Stala se Vám někdy podobná situace v takovém rozsahu?

Pavel Zitta: Bohužel se toto stává ať už ve stejné, či menší míře na většině jak našich, tak co eviduji také konkurenčních závodů. Předejít tomuto bohužel u tohoto typu závodů úplně nelze, protože trasa okruhu vede vždy po několika desítkách kilometrů horského terénu, do kterého navíc nemůžeme vniknout kvůli povolením úřadů jinak, než pěšky, či na kole. Myslím, že značení máme jak vymyšleno, tak navěšeno na každé akci opravdu dobře, ovšem jak jsem odpovídal v předchozím dotazu, útok záškodníka nelze nikdy vyloučit. Z tohoto důvodu bych opět kladl našim závodníkům do dalších akcí na srdce již několikeré doporučení, aby se orientovali prioritně podle mapy závodu, kterou dostávají vždy při prezenci do závodu a na trase jí konfrontují se standartním turistickým značením. To je jediná opravdu přesná metoda, kterou nemůže nikdo ze záškodníků znehodnotit. Značení fáborkami a cedulkami, nechť berou opravdu jen za informativní k přidržení se na trase.

Může někdo ze závodníků kvůli této události zpochybnit konečné výsledky?

Pavel Zitta: Vzhledem k tomu, že mapa tras závodu je zavěšena k nastudování vždy několik měsíců před závodem na našem webu a vždy upozorňujeme závodníky našeho podniku jak před závodem, tak v propozicích, že značení závodu zavěšené pořadatelem je vždy pouze informativní a je nutné se vždy prioritně řídit dle mapy závodu, tak nikoliv. Doporučil bych však opravdu do dalších akcí závodníkům, kteří bloudili, konfrontovat trasu s mapou, to je jediná možnost, jak běžet, či jít správnou trasou. Horská výzva nikdy nebyla bezduchým během po oválu stadionu, nýbrž náročnou akcí, v které když chtěl závodník uspět, musel být ne jen fyzicky a psychicky zdatný, ale musel také umět týmově pracovat s kolegou ve dvojici a v neposlední řadě se také orientovat v terénu a mapě! Tak to bylo od prvního ročníku a je tomu tak doposud. Závodníci, kteří se na start Horské výzvy přihlásí, by si to měli uvědomit.

Budete přijímat nějaká další opatření pro nadcházející závody?

Pavel Zitta: V samotném značení v terénu je obtížné něco vylepšovat, protože bez možnosti pohybu po trase dopravními prostředky nám toho moc nezbývá jak trasu značit jinak, než doposud. Mohu však přislíbit, že se pokusíme již ve finálním závodě na Šumavě, který nás čeká ve dnech 9. a 10. října přinést minimálně něco nového ve značení v zastavěných oblastech, kde hrozí větší možnost přeznačení.