Evropskou síť pro výzkum biostimulantů povede vědkyně
22. července 2026 - 16:04
Z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého

Evropskou síť pro výzkum biostimulantů povede vědkyně zdroj foto: upol - O. Blahoušek
Na výzkum biostimulantů, které zvyšují účinnost využití živin a pomáhají rostlinám lépe zvládat stresové podmínky, například sucho, zasolení či teplotní extrémy, se zaměří nově schválená evropská síť BIORAG – Biostimulants for Resilient Agriculture.
„Projekt reaguje na potřebu evropského zemědělství snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, posilovat odolnost plodin vůči klimatické změně a současně zachovat vysoké výnosy při nižších vstupech. Propojí výzkum s průmyslovými partnery, regulačními orgány, tvůrci veřejných politik i dalšími zainteresovanými aktéry z celé Evropy. Hlavní navrhovatelkou projektu je Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, která bude čtyři roky jeho předsedkyní. Začátek je plánovaný na 29. října,“ uvedl tiskový mluvčí Egon Havrlant.
Evropské zemědělství v současnosti čelí řadě zásadních výzev. Patří mezi ně zejména potřeba snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, zvyšovat odolnost plodin vůči dopadům klimatické změny a zároveň udržet vysokou úroveň zemědělské produkce. V souladu s cíli European Green Deal chce Evropská unie do roku 2030 snížit používání chemických hnojiv přibližně o 20 procent. Jedním z perspektivních nástrojů, které mohou k naplnění těchto cílů přispět, jsou právě biostimulanty.
Biostimulanty nejsou klasická hnojiva ani pesticidy. Jedná se o látky nebo mikroorganismy, které podporují přirozené fyziologické procesy rostlin. „Mohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu. Patří mezi ně například prospěšné bakterie a houby, extrakty z mořských řas, huminové látky, aminokyseliny či proteinové hydrolyzáty,“ uvedla Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů.
„Síť BIORAG chce reagovat na současnou roztříštěnost výzkumu biostimulantů a vytvořit společný evropský rámec pro jejich studium a hodnocení. Zaměří se na lepší pochopení mechanismů účinku biostimulantů, standardizaci laboratorních a skleníkových bioesejí i vývoj jednotných metod pro hodnocení jejich účinnosti. Důležitou součástí bude také přenos ověřených metod z modelových rostlin na zemědělské plodiny a dřeviny, harmonizace dat a experimentálních postupů nebo podpora registrace nových biostimulačních produktů,“ přiblížil mluvčí.
Projekt COST Action BIORAG bude rozdělen do čtyř hlavních pracovních skupin. „První se zaměří na biostimulační látky a mikroorganismy, jejich identifikaci, charakterizaci a funkční analýzy. Druhá pracovní skupina se bude věnovat mechanismům účinku, například s využitím molekulární biologie, genetiky, biomarkerů, mikroskopie a omických technologií. Třetí skupina se soustředí na aplikaci, registraci a komercializaci biostimulantů, tedy na převod výsledků výzkumu do zemědělské praxe, legislativní otázky a spolupráci s průmyslem. Čtvrtá pracovní skupina bude zajišťovat komunikaci a šíření výsledků, vzdělávání, networking, popularizaci a spolupráci mezi evropskými institucemi,“ doplnila Shubhpriya Gupta.
Významnou součástí COST Action bude také podpora mladých vědců a sdílení zkušeností mezi evropskými pracovišti. Projekt počítá se školeními, workshopy, letními školami, krátkodobými vědeckými pobyty i výměnou zkušeností mezi laboratořemi. BIORAG tak má přispět nejen k rozvoji výzkumu biostimulantů, ale také k budování evropské odborné komunity v této rychle se rozvíjející oblasti.
Očekává se, že výsledky projektu pomohou zvýšit spolehlivost biostimulačních přípravků, urychlit vývoj nových produktů, zlepšit reprodukovatelnost experimentů a usnadnit registraci biostimulantů. V širším kontextu může síť přispět k vyšší odolnosti zemědělství vůči klimatické změně, omezení používání minerálních hnojiv a podpoře udržitelného hospodaření s půdou.
Autor: red., E. Havrlant, zdroj foto: upol O. Blahoušek
Fotogalerie
Další články z rubriky
Podmínky užití |
Prohlášení o přístupnosti |
Reklama |
Kontakty |
Nastavení souborů Cookies
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu Sumpersko.net s.r.o. zakázáno.
Facebook



Komentovat článek můžete na naší Facebookové stránce.

