Sumpersko.net

Probíhající rekonstrukce stávajícího a výstavba nového křídla budovy, v níž sídlí Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, brzy umožní rozšířit péči o duševní zdraví v největším zdravotnickém zařízení na střední Moravě i tam, kde dosud chybí - tedy mezi děti a dospívající. Tento zásadní posun vpřed je součástí nové koncepce moderní psychiatrické péče, kterou klinice umožní právě i probíhající stavební práce, díky nimž se mimo jiné navýší počet lůžek ze stávajících 64 na 120.

„Rozšíření psychiatrické péče a především její dostupnost pro dětské a dospívající pacienty je jedním z velkých úkolů, které před naším zdravotnictvím v současné době stojí. Pomocí tohoto investičního projektu se i naše nemocnice ujímá části tohoto úkolu, který má pomoci řešit situaci především v naší spádové oblasti. Neobejde se to ale samozřejmě bez toho nejdůležitějšího, tedy lidského faktoru: odborníků, které naše nemocnice bude pro poskytování špičkové péče potřebovat. A já věřím, že je dokážeme nalézt a oslovit,“ konstatuje ředitel FN Olomouc profesor Roman Havlík.

Dětských pacientů s duševními obtížemi v posledních letech výrazně přibývá. Příčin je několik a navzájem se potencují. „Děti dnes vyrůstají ve světě, který je zahlcuje podněty rychleji, než je dokáží zpracovat - sociální sítě, srovnávání, tlak na výkon. Zároveň ubývá toho, co dřív dětskou psychiku chránilo: bezpečného času bez obrazovky, pohybu, spánku, kontaktu tváří v tvář, stabilního rytmu, širší rodiny a komunity. K tomu se přidaly společenské otřesy posledních let, které tvrdě dopadly právě na dospívající v citlivém období formování identity,“ říká primář Kliniky psychiatrie FN Olomouc  Aleš Grambal.

Z těchto důvodů je podle jeho slov dětská psychiatrická péče v ČR dnes tak těžko dostupná. „Specializovaných pracovišť a lůžek je málo, čekání bývá dlouhé a rodiny hledají pomoc měsíce, a to v době, kdy by právě včasná péče mohla předejít dalšímu negativnímu vývoji. V naší nemocnici to vnímáme jako závazek, ne jako cizí problém. Rozšíření a rekonstrukce našich prostor nám umožní část této chybějící kapacity doplnit a nabídnout dětem péči, o kterou celý náš koncept usiluje. Stavíme konkrétní představu o tom, jak má vypadat moderní psychiatrická péče,“ vyzdvihuje primář Grambal.

Koncept moderní psychiatrické péče ve FN Olomouc vychází z jednoduché zásady: léčba začíná pocitem bezpečí. „Opíráme se přitom mimo jiné o polyvagální teorii, o poznatek, že náš nervový systém se neuklidní jednoduše chtěním, ale teprve tehdy, když vyhodnotí okolí jako bezpečné. Ve stavu ohrožení tělo zůstává v pohotovosti, ať mu rozum říká cokoli. U dětí to platí dvojnásob. Proto klademe takový důraz na prostředí, prostor, klidný kontakt, respekt, práci s dechem a pohyb. Nejsou to doplňky léčby, ale její předpoklad. Nově budované prostory kliniky jsou podle toho navržené - víc otevřeného místa, světla, zákoutí ke ztišení a tělocvična, kterou chápeme jako jedno z léčebných center nové psychiatrie. Souvisí to s tím, jak rozumíme psychickým poruchám. Úzkostné, traumatické, obsedantně-kompulzivní, panické i disociativní poruchy lze chápat jako různé způsoby, jimiž se člověk chrání před nebezpečím, nejistotou a zahlcením. Symptom je původně řešením: úzkost předvídá, kompulze zajišťuje, panika mobilizuje, vyhýbání chrání a disociace odpojuje. Poruchou se stává tehdy, když se zautomatizuje a znemožní naučit se, že nepříjemný vnitřní stav lze prožít bez katastrofy, útěku nebo ztráty sebe sama. Cílem léčby proto není jen odstranit symptom, ale obnovit schopnost bezpečně prožívat, snášet nejistotu a volit vlastní jednání. Tento pohled nestojí proti osvědčené léčbě, ale doplňuje ji o to, co bývá opomíjeno, tedy o práci s tělem a se schopností člověka unést vlastní prožívání,“ vysvětluje Aleš Grambal.

A jako klíčový pro tento způsob práce vyzdvihuje citlivý přístup k traumatu. „Mnoho lidí, kteří k nám přicházejí - a u dětí to platí obzvlášť - má za sebou zraňující zkušenost. Jejich obtížím často rozumíme lépe, ptáme-li se ne ‚co je s tebou špatně‘, ale ‚co se ti stalo‘. Proto pacientům dáváme srozumitelnost a předvídatelnost, ponecháváme jim co nejvíc volby a kontroly, pracujeme s nimi a opíráme se o jejich silné stránky. Bezpečí, důvěra a spolupráce pro nás nejsou hesla, ale způsob, jak s lidmi jednat. Odtud vede myšlenka, která celý přístup sjednocuje: propojení citlivosti a odolnosti, které bývají chápány jako protiklady, jako by být odolný znamenalo míň cítit. My to vidíme obráceně. Skutečná odolnost není otupělost, ale schopnost zůstat citlivý, a přitom u toho, co se děje, vydržet. Přesně to trénujeme: všímat si vlastních myšlenek, emocí, tělesných pocitů, nepohodlí v dechu, bolesti a neutíkat, ale zůstat. Je lidskou přirozeností chtít se cítiti dobře a silný emoční stav rychle zastavit, nebo zmírnit. Používáme k tomu odvádění pozornosti, nákupy, léky, jídlo, vztahy, ale také více poškozující návyky, jako jsou cigarety, alkohol, návykové látky, sebepoškození nebo jiné impulzivní a rizikové chování. Případně se u nás aktivuje odpojení, nebo zamrznutí. My s pacienty trénujeme opačný postup - přes pohyb, dech a zklidnění se u nepříjemného stavu učíme chvíli zůstat a zjistit, že se dá unést. U dětí má toto učení mimořádnou cenu. Osvojí-li si je včas, nesou si je celým životem. Toto zacházení se sebou nám zvyšuje míru svobody v životě, protože nejsme tolik řízeni nevědomými impulzy a svůj život můžeme žít více v souladu s vlastními hodnotami a se sebou,“ popisuje stěžejní prvky moderní léčby primář Grambal.

A dodává: „Tento přístup rozvíjíme primárně na dospělém psychoterapeutickém oddělení, ale stává se součástí i oddělení uzavřených, kde je s ohledem na širší spektrum potíží a akutnost některých stavů postupy potřeba více adaptovat. Tento transdiagnostický přístup má opodstatnění v dospělé psychiatrii, ale už se těšíme, že ho nabídneme i tam, kde dosud nebyl prostor, s obzvláštní pozorností k dětským a dospívajícím pacientům. Dát člověku od raného věku bezpečné prostředí a zkušenost, že vlastní emoce se dají unést, pokládáme za jednu z nejcennějších věcí, jaké mu můžeme dát a za nejlepší prevenci potíží v dospělosti. Zakládáme si i na tom, jak to děláme, tedy společně a osobně. Chodíme s nimi cvičit, dýchat a být v pohybu, lékaři, sestry i terapeuti tvoří s pacienty přechodně jednou komunitu. Tato zkušenost, kdy nestojíme proti pacientům, ale vedle nich, mění atmosféru oddělení a buduje důvěru a u dětí, které ji teprve hledají, o to víc.“

„Dostavba sídla Kliniky psychiatrie FN Olomouc - budovy U - začala v lednu 2026 a je realizována ve dvou etapách trvajících dohromady více než dva roky. Architektonický návrh realizovala společnost LT PROJEKT za cenu téměř 17,5 milionu korun bez DPH. Zhotovitelem je sdružení firem GEMO a OHLA ŽS, přičemž stavební práce mají stát 453,7 milionu korun bez daně,“ uvedl tiskový mluvčí Adam Fritscher.

„Cílem projektu je dostavba a rekonstrukce dvou propojených objektů U1 a U2, které spojuje skleněný průchod umožňující bezbariérový pohyb pacientů, personálu i návštěv mezi jednotlivými provozy. Dostavba části U2 bude mít čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží s technickým zázemím. Součástí nových prostor budou mimo jiné tři nová samostatná oddělení, každé s třiceti lůžky a s různým režimem péče - akutní, uzavřené a otevřené. Dále víceúčelová tělocvična využívaná k terapeutickým aktivitám, vyšetřovny či šatny zaměstnanců a studentů,“ popisuje podobu vznikající dostavby vedoucí Odboru investic FN Olomouc František Valíček.

„Nová budova U2 bude založena na vrtaných hlubinných pilotech, nosnou konstrukci stavby bude tvořit železobetonový skelet. Obvodový plášť vznikne z kontaktního zateplovacího systému z minerální vlny doplněného hliníkovými prosklenými výplněmi. Střecha nového pavilonu bude vegetační s retenční funkcí, doplní ji fotovoltaické panely s celkovým výkonem 92 kWp,“ upřesnil mluvčí Fritscher.

Dešťové vody budou shromažďovány v retenční nádrži, zpevněné plochy jsou navrženy z propustných materiálů, které umožňují vsakování a snižují teplotní zátěž areálu. „Velký důraz je tedy kladen na ekologii, ale také na přirozené světlo, akustický komfort a klidné terapeutické prostředí. V blízkosti objektu vznikne zahrada pro pacienty, jež bude osázena skupinami keřů, travin a stromů a poskytne pohled do zeleně a prostor pro venkovní terapii. Celý objekt je navržen zcela bezbariérově,“ dodává František Valíček.