Sumpersko.net

Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 korun s motivem Komenského mapy Moravy. Mince bude v prodeji od 30. října.

Na stříbrné minci je zobrazeno známé dílo jednoho z největších českých myslitelů Jana Amose Komenského, mapa jeho rodné Moravy. Na lícní straně dvousetkoruny je stylizovaná levá část mapy, na rubové straně pak její pravá část. „Mapa Moravy je kulturním a vědeckým pokladem naší historie. Mince je nejen poctou odkazu Komenského, ale také oslavou bohatého kulturního dědictví, které stále formuje naši identitu. Je to symbol propojení minulosti s přítomností, připomínka trvalé hodnoty vzdělání, vědění a lidského ducha,“ říká členka bankovní rady České národní banky Karina Kubelková.

Podoba nové pamětní mince vzešla z umělecké soutěže. Na základě doporučení výběrové komise v ní zvítězil návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, a to díky dokonalému ztvárnění Komenského mapy se všemi hlavními atributy díla, především pak pásu vedut měst Polná, Olomouc, Brno a Znojmo v záhlaví mapy.

ČNB vydává celkem 21, 4 tisíce kusů mincí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi, z toho 7, 6 tisíc kusů v běžné kvalitě a 13, 8 tisíc kusů ve špičkové kvalitě. „Nominální hodnota mince 200 korun není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu stříbra, náklady spojené s výrobou a DPH. Mince vyrazila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou a lze je zakoupit u vybraných smluvních partnerů. ČNB přímý prodej veřejnosti nezajišťuje,“ uvedl tiskový mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.

Jan Amos Komenský (1592–1670), který strávil velkou část svého života v emigraci, byl nejen významný učenec a biskup Jednoty bratrské, ale věnoval se také kartografii. Vytvořil mapu své rodné Moravy s názvem Moraviae nova et post omnes priores accuratissima delineatio (tj. Nový a po všech předešlých nejpřesnější zákres Moravy). Podle historiků pravděpodobně měla být přílohou Komenského připravované historicko-vlastivědné monografie O starožitnostech Moravy, která se však nedochovala. Jednalo se v pořadí o druhou samostatnou mapu Moravy – tu první zhotovil lékař Pavel Fabricius již v roce 1569.

Podle českého geografa, kartografa a historika kartografie Karla Kuchaře bylo Komenského záměrem vytvořit přesnější a podrobnější mapu Moravy. Rovněž vyslovil domněnku, že mohlo jít také o zakázku bývalého zemského hejtmana Ladislava Velena ze Žerotína. Ten bojoval v řadách dánských vojsk, která v době třicetileté války chystala invazi na Moravu. Originál mapy J. A. Komenský svěřil k vydání Nizozemci Nicolausovi Visscherovi (řečenému Piscator). Ten ji vytiskl a vydal v Amsterodamu. Na mapě bylo vyznačeno a pojmenováno 499 sídel na Moravě a 36 na Opavsku.