Sumpersko.net

Barokní grotty Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století – včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány.

Návštěvníci si je mohou od 29. září zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.

Barokní umělé jeskyně, tzv. grotty, z Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu v loňském roce objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP, jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování. Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.

„Arcibiskupství olomoucké proto v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s Janou Zapletalovou. Výsledné modely představují volnou hypotetickou rekonstrukci. Vycházejí ze současného stavu dochování, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky. Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a někdejší systém osvětlení a vodních prvků dnes již nelze v plném rozsahu obnovit. Cílem modelů tak není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce,“ uvedl tiskový mluvčí Egon Havrlant.

Základem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. „Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.

„Takto připravený model byl následně rozdělen na jednotlivé části vhodné pro tisk. Některé příliš jemné detaily, například tenké větve, bylo nutné upravit nebo odstranit, protože by je tiskárny v daném měřítku nedokázaly spolehlivě vyrobit. Výsledkem tak nebyla pouhá zmenšenina původního 3D skenu, ale nově navržený fyzický model, který v sobě ukrývá nosnou konstrukci i technologie potřebné k vytvoření světelných, třpytivých a vodních efektů,“ přiblížil Egon Havrlant.

Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl sto dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40. Výsledné modely jsou výjimečné i svou velikostí: Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.

V obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodává Jan Brus.

„Myslelo se i na údržbu – vybrané postavy permoníků v Důlní grottě jsou uchyceny na magnetech, díky čemuž je lze sejmout a vyčistit. Apollonova grotta je umístěna na kolejnicích, takže ji lze posunout a dostat se k zásobníku vody, když je potřeba vodu doplnit. Unikátní modely jsou od 29. září k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii,“ sdělil mluvčí Havrlant.

Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezóny, budou modely přesunuty na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren. „Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou. Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ dodává Alena Tobolková, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého.

Unikátní 3D modely v číslech

přes 40 milionů trojúhelníků v původním 3D skenu; více než 100 dní čistého nepřetržitého tisku; přes 55 kg matného materiálu PLA; 106 × 106 × 65 cm – rozměry Apollonovy grotty; přes 450 ametystů osazených optickými vlákny a LED světlem, vodní prvky a fontána v Apollonově grottě; 33 světel, včetně 15 imitujících oheň, a řízené světelné scény v obou grottách