Sumpersko.net

Činnost Horské služby se nikdy neomezovala pouze na zimní období, práce horských záchranářů nabývá na důležitosti v rámci celého roku. Jedním z jasných ukazatelů jsou statistiky zásahů z posledních let. Jasně ukazují důležitost a celoroční vytíženost horských záchranářů v rámci systému poskytování zdravotní péče, a to nejen v rámci turistického ruchu, ale také pro místní obyvatele a pracovníky horských měst a obcí.

„Spolupráce se zdravotnickými záchrannými službami v jednotlivých krajích rozšířila portfolio záchranných činností Horské služby o pomoc obyvatelům horských a podhorských městeček a vesnic. Poskytnutí rychlé pomoci v neodkladných případech zachraňujících život. Srdeční zástavy, mozkové příhody, porody atd. jsou vrcholem činností, kterými pomáháme zdravotnickým záchranářům a dáváme pacientům to, co v daném okamžiku nejvíce potřebují. Rychlá a dostupná pomoc s odbornou a rozšířenou před zdravotní péči, je benefitem v krizových situacích. Horští záchranáři mnohdy vyjíždí k zásahům, zhodnotí reálný stav postiženého, a podají relevantní informace dispečerům ZZS. Tento systém, který je za léta perfektně fungující, dává dispečerům ZZS prostor pro efektivní rozhodování o využití transportních prostředků a jednotek zdravotníků,“ uvedl tiskový mluvčí Horské služby Marek Fryš. 

Součinnost horoslužebníků a zdravotníků, která začala již dávno a výrazně se rozvinula od roku 2013, již náležitě prověřila schopnosti a erudici horských záchranářů.

„ Zdravotníci vědí, jak silného partnera v Horské službě mají. Také proto v posledních letech každoročně narůstá počet zásahů. Jasnou ukázkou nárůstu zásahů je letošní období letních prázdnin. Od prvního července letošního roku do 17. srpna ošetřili horští záchranáři jeden tisíc čtyři sta úrazů. Oproti loňskému roku je to o tři sta zásahů víc za dané období. Velký podíl na enormní vytíženosti horských záchranářů představují nehody cyklistů, přičemž mnohé se odehrávají ve specializovaných bikeparcích,“ přiblížil mluvčí Fryš, který upřesnil: „Mezi příčinami můžeme také nalézt silné sluneční záření a s tím související vysoké teploty. S jejich účinky na organismus se horští záchranáři setkávají především při řešení kolapsových stavů u pěších turistů, ale s fenoménem vysokých teplot také nepřímo souvisí mnoho poranění pohybového aparátu, anebo hlavy po pádu v horských oblastech. Vysoké teploty stejně jako v zimně chladné počasí, berou množství energie a člověk je náchylnější k nepozornosti a pádu v důsledku pohybu v kamenitém terénu.“

Jak ukazují data ze zásahů, vytíženost horských záchranářů se v letošní letní sezóně výrazně zvýšila oproti loňskému roku. Díky nastavenému systému služeb, odborné a technické připravenosti nemá, ani takovýto nárůst výjezdů, vliv na kvalitu a rychlost poskytované péče. Tak jako vždy, jsou horští záchranáři připraveni poskytnout rychlou a profesionální pomoc ve všech případech. „Naší snahou je, aby hory byly bezpečným místem pro život, rekreaci i odpočinek všech, ať už místních obyvatel, tak návštěvníků hor,“ dodal Marek Fryš.