Sumpersko.net

Rekonstrukce operačního sálu, kterou počátkem února dokončila Nemocnice Šumperk, přinesla lékařům, kteří zde provádí náročné operace, možnost provést více zákroků. Nová dispoziční úprava předsálí, ve kterém anesteziologové chystají pacienty na sál, umožňuje jejich rychlejší přesun, díky tomu jsou schopni provést více operací denně.

Přestavbu za více než 17 miliónů korun zvládlo zdravotnické zařízení za plného provozu v rekordně krátkém čase jedenapadesáti dnů. „V novém sále nechybí moderní rentgenový zesilovač, velká LCD obrazovka i větší operační světla, která zaberou mnohem víc operační plochy než doposud. Na sále se od února provádějí všechny operace umělých kloubů a těch, při nichž je třeba do těla vložit cizí materiál. Sál slouží i pro náročné traumatologické zákroky,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Hana Szotkowská.

V uplynulém roce provedli šumperští ortopedi na dva tisíce osm set operací, z nichž kolem šesti set představovaly totální endoprotézy kyčlí, kolen a ramene. Oddělení pracuje pod vedením uznávaného odborníka v České republice, primáře MUDr. Zdeňka Štěpána. Právě totální endoprotéza kyčle patřila mezi první operační zákrok, který zde provedl.

Pane primáři, můžete prozradit, jak dlouho už operujete a kdy jste provedl svoji první operaci?

MUDr. Zdeněk Štěpán: První drobné operační výkony, zašití řezných ran, jsem prováděl již za doby studia lékařské fakulty v Olomouci.  Je to spojeno s rodinnou tradicí, protože můj otec byl velmi dobrý chirurg, tak předpokládám, že jsme nějaké genetické vlohy zdědili po něm, já i bratr, který nyní vede chirurgické oddělení Nemocnice Šumperk. Pravidelně jsem začal operovat po nástupu na ortopedické oddělení šumperské nemocnice. Nejdříve pod dohledem starších kolegů a  později po získání potřebných atestací a operační zručnosti operuji samostatně. 

Jak dlouho pracujete v Nemocnici Šumperk?

MUDr. Zdeněk Štěpán: V šumperské nemocnici pracuji již 34 let. 

Jednou z častých operací, kterou v nemocnici děláte, je výměna kyčelního kloubu. Kolik takových náročných operací jste již provedl?  Vzpomenete si na svého nejmladšího a naopak nejstaršího pacienta?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Správně říkáte, jednou z častých operací je výměna kyčelního kloubu.  Je to opravdu jen jedná z celého spektra ortopedických operací, které pro celou řadu pacientů znamená změnu kvality života.  Měl jsem to štěstí, že jsem se účastnil zavádění výměny kyčelního kloubu v Nemocnici Šumperku. Samostatně tyto operace provádím od roku 1991 tedy čtvrt století. Za tu dobu jsem jich provedl více jak pět a půl tisíce. V minulosti jsem převážnou většinu těchto operací provedl sám. Dnes však kolem mne vyrůstají mladší kolegové, kteří tuto náročnou operaci zvládají. 

Zalovím-li v paměti, nejmladší pacientce v době operace bylo osmnáct let, když jsme jí museli vyměnit kyčelní kloub pro závažné onemocnění hlavice kyčelního kloubu, dnes je již po výměně i druhého kloubu a více jak osm let využívá moderních možností medicíny s plnou zátěží bez omezení pohybové aktivity.    

Nejstarší pacientka, které jsme byli nuceni vyměnit již jednou implantovaný kloub po osmnácti letech, byla v době operace devětaosmdesátiletá dáma, která operaci zvládla bez komplikací. Třetí den již opět chodila a ještě dnes se těší dobrého zdraví i pohybové aktivity. Je to už šest let.      

Jaká je průměrná doba léčby po operaci výměny kyčelního kloubu?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět, protože hodně záleží nejen na technicky dobře provedené operaci ale i na motivaci a zdatnosti pacienta. Ti nejzdatnější jsou schopni plné zátěže po šesti týdnech a do pracovního procesu se vracejí po třech měsících, jedná se však o mladé zdatné pacienty. Jinak lze říci, že průměrná doba je půl roku. 

Výměna kyčelního kloubu neznamená jen hluboké medicinské znalosti, zručnost, ale také dobrou fyzickou kondici. Jak si ji, pane primáři, udržujete? Můžete prozradit čtenářům, co vám tzv. „dobíjí baterky“?

MUDr. Zdeněk Štěpán: V první řadě je to dobré rodinné zázemí, bez kterého bych nebyl schopen zvládat tak náročnou práci nejen fyzicky, ale i časově. Baterky pak dobíjím při provozování svých koníčků, kdy na prvním místě je myslivost. Hodně času tak trávím v lese společně se svými psy a velmi často nás doprovází manželka, která má pro moji zálibu pochopení. I když se často přichytím při tom, že na posedu usnu. Mohu říci, že klid a příroda mne dobíjí. Zbyde li ještě nějaká chvilka času, pak ji vyplňují sportovní aktivitou, hlavně lyžováním a prací na zahradě.   

Můžete popsat, jak u vás v nemocnici funguje spojení traumatologie a ortopedie?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Od vzniku ortopedie jako samostatného oboru, což je v šumperské nemocnici letos již 59 let, je její součástí traumatologie. Také proto se správně obor, který vedu v šumperské nemocnici, jmenuje ortopedie a traumatologie pohybového aparátu.  Stejně tak i ostatní obory mají náplň traumatologie – tedy poranění způsobené úrazem jen namátkou oční při poranění oka cizím předmětem, neurologie otřes mozku, chirurgie poranění orgánů dutiny břišní, hrudníku a tak bych mohl pokračovat. Tedy traumatologie je nedílnou součástí všech oborů. Sám jsem hrdý na to, že v ošetřování úrazů pohybového aparátu dosahujeme takových dobrých výsledků a splňujeme náplň celého oboru ortopedie a traumatologie pohybového aparátu což řada klinických ortopedických pracovišť nezvládá.

Rozvoj traumatologie pohybového aparátu je dán především technickými možnostmi současné medicíny, kdy dříve z převážně konzervativního postupu za využití různých fixačních materiálů především sádry se dnes vyprofiloval především operační způsob ošetření za využití různých spojovacích materiálu z ocele či titanu, které usnadní hojení kosti a dovolují včasnou funkční- rehabilitační terapii.   

Kolik výměn kloubů ročně provedete v Nemocnici Šumperk?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Zatím jsme se bavili jen o kyčelním kloubu, ale v současné době vyměňujeme prakticky všechny klouby končetin. Ne jenom tedy kyčelní kloub, ale stále více narůstá počet výměn kolenních kloubů, který se blíží ke stejnému počtu výměny kyčelního kloubu. Dále „vyměňujeme“ ramenní klouby, hlazené klouby, kořenové klouby palců na rukou, klouby na noze ale i v oblasti loketního kloubu. Ročně to prezentuje téměř šest set výměn kloubů. V celostátním registru zaujímáme nejvyšší místo z okresních pacovišť.

Které výkony, jež vedete, u vás patří k těm nejčastějším?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Vzhledem k tomu, že provedeme za rok na centrálních operačních sálech více jak 2800 operací, musel bych jmenovat celou řadu výkonů. Tak, že jen velmi krátce, jsou to artroskopické výkony všech lokalit, náhrady kloubů především kyčelního a kolenního, operace v oblasti ramenního kloubu, různé druhý  osteosyntez – spojení kostí pro úraz, atd.     

Kolik lékařů a sester pracuje na oddělení?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Na práci na ortopedickém oddělení se podílí patnáct lékařů s různými úvazky, dvacet sester a deset lidí z řad nižšího zdravotnického personálu.

FOTOREPORTÁŽ: Náročná operace, která vrací pacienta zpět do plné zátěže

Jaký je podíl úrazů na ortopedii a jak se na tom podílí sporty (kolo, lyže)?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Úrazy jsou vyloženě sezonní záležitost. Okamžitě poznáme, kdy napadl první sníh, objevilo se náledí. To jsou pak plné ambulance zlomených předloktí a zlomených kotníku s přibývajícím sněhem se objevují lyžařské úrazy nejčastěji v oblasti kolenního kloubu.  S prvním sluníčkem a suchými cestami se objevují úrazy z kola a to především v oblasti ramenního kloubů, pak začnou práce na zahrádce se stříháním stromů, které „produkují pády ze stromů“ s různými úrazy končetin, pak zraje ovoce. Cyklisté vyrážejí do hor a máme zde opět úrazy v oblasti končetin i ramene při pádu přes řídítka. Přes prázdniny přibude dětských úrazů.  Přechodné uklidnění nastane v září a pak už je zase sníh a tak to jde roky a roky. S přibývající volnočasovou aktivitou se počty zvyšují. Procentuálně vyjádřeno je pětadvacet procent operací pro úraz pohybového aparátu. Samostatnou kapitolou, která trápí všechny lékaře zabývající se traumatologií pohybového aparátu  a následné péče jsou zlomeniny „ krčku kosti stehenní“ tedy úrazů „ pozdního věku“, kterých  značně  přibývá s prodlužující se délkou života. Tyto úrazy jsou však na samostatnou kapitolu.  

Jak hodnotíte nový superaseptický operační sál?

MUDr. Zdeněk Štěpán: Velmi kladně. Domnívám se, že obyvatelé okresu Šumperk a v případě ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, pak obyvatelé prakticky celé republiky, kteří navštěvují naše krásné Jeseníky, si takovou rekonstrukci zasloužili už dávno. Operační sály byly kolaudovány v roce 1992 a dnes již plně nevyhovují nejnovějším trendům, proto považuji rozhodnutí majitele Nemocnice Šumperk, lékaře Martina  Polacha, investovat do rekonstrukce operačního sálu vlastní prostředky, i když se sál nachází v budově, jehož vlastníkem je město, za velmi prozíravý a správný krok. Nově zrekonstruovaný sál je vybaven nejmodernější technologii, která poskytuje komfort jak pro pacienta, tak pro operující personál.