Sumpersko.net

Běžecká dvojice Ladislav Tuček a Jakub Pašek ovládla úvodní podnik RP – Horské výzvy. V Beskydech, kde pětidílný seriál horských běhů a trekingu odstartoval, si tahle dvojka přiběhla pro suverénní vítězství na nejprestižnější trase Long.

Ve sportovním areálu Jiřího Rašky, odkud úvodní závod vybíhal, se ale sešlo přes devět set závodníků, kteří se porovnali na třech distancích. „Pro mě je to velký úspěch. Jsem hobík, mám svůj věk, je mi pětačtyřicet, takže mezi mladými jsem rád, že vůbec doběhnu. Oba jsme s Kubou po dlouhodobém zranění a já osobně tentokrát ani moc nepočítal s tím, že vůbec doběhnu, takže jsem doma nahlásil, že přijedu brzy a nebudu čekat na odpolední vyhlášení,“ usmál se člen vítězné dvojice Ladislav Tuček, který 62,4 km dlouhou trasu Long se svým kolegou zvládl za šest a půl hodiny. Pro Tučka je to určitá satisfakce, kdy loni byl ze závodu několikrát diskvalifikován. „Loni jsem měl problémy k sobě sehnat správného parťáka, takže jsem párkrát doběhl sám s vítězem, což samozřejmě bylo mimo pravidla soutěže. No a jednou jsem takhle běžel závod a najednou vedle mě běží deset kilometrů kluk a vůbec nic neříká. Až pak jsme se s Kubou dali do řeči a přišli na to, že jsme oba z Mnichova Hradiště., takže jsme si slíbili, že letos půjdeme Horskou výzvu spolu,“ popsal vznik zlatého dua Tuček.

Přestože vítězové si s královskou distancí poradili o půl hodiny rychleji než loňští nejrychlejší běžci, druzí v pořadí za nimi zaostali jen o pouhou čtvrt hodinu. Stříbro si z Beskyd odváží Radek Steklý a Jan Žaloudek. „My jsme nadšení. Hory jsme si přijeli užít. Vůbec to není o snaze vítězit, protože nikdy nevíte, co s vámi taková dálka udělá. Běželi jsme, abychom doběhli a podle mě každý, kdo se dostane co cíle, je dobrej,“ shrnul skromně Jan Žaloudek.

Pro celkový bronz si doběhl se svou fenkou Zoui plzeňský vytrvalec Vlastimil Vágner, který se tak opět stal nejrychlejším v kategorii dogtreking. 

Přestože Vágner před startem s ledovým klidem povídal, že tentokrát se na pódium tlačit nebude, opět si přiběhl pro jasné prvenství. „Beskydy byly těžké. Mám nějaké problémy s nohama, ale to bude asi tím, že si poslední dobou nedávám moc přestávky. Na druhou stranu, letos mám za sebou jen jeden třicetikilometrový běh, takže jsem na nic netlačil a najednou jsem v cíli zase jako vítěz,“ podotkl Vlastimil Vágner, který však radost ze zlata mohl mít dvojnásobnou.

Nejrychlejší dogtrekařkou byla totiž jeho partnerka Dominika Slavotínková. Ta si s šedesátikilometrovou trasou poradila za necelých osm hodin. „Beskydy jsem šla poprvé a ty kopce byly fakt náročné. Před startem jsem byla trochu na nervy, ale Vlastík byl úplně v klidu, takže byl pro mě velkou oporou. Máme společné zájmy a k vítězství mě vlastně vytrénoval,“ pochválila svého partnera zlatá dogtrekařka Dominika Slavotínková.    

Horská výzva se šla na třech klasických trasách Long (62,4 km), Half (43,4 km) a Short (13,5 km). Na všech distancích si to mezi sebou účastníci rozdali v kategoriích muži, ženy, mix a dogtreking mužů a žen.

V součtu se ceny rozdělily v takřka dvou desítkách kategorií. Každoročně ale tato soutěž sepisuje řadu nových příběhů a ani tentokrát o ně nebyla nouze.

Účastníci totiž dle motta závodu: Dej výzvu! zdolávají celou řadu bariér, překážek a hledají v sobě velkou vnitřní sílu k překonání sebe sama. Mnozí na Horské výzvě startovali vůbec poprvé. „Jednou za rok si s bratrem uděláme takovou radost, že si dáme dlouhý trailový závod. Jinak takové neběháme. Pro mě to byla výzva,“ sdělila domácí Markéta Majkusová z Rožnova pod Radhoštěm, členka vítězného mix týmu na trase Long, která závod běžela se svým bratrem Miroslavem Pšenice. „Na silnicích se neběhají tandemy, takže tohle pro nás byla odměna. Je krásné, že jsme spolu byli takhle jako sourozenci a navíc, když spolu vítězíme,“ byl hrdý na svou sestru zlatý Miroslav Pšenice.

Dokonce se zdá, že ti, kteří se poprvé rozhodnou jít Horskou výzvu, se ihned octnou na stupních vítězů. Vítězné překvapení prožily nejrychlejší ženy Petra Burešová a Markéta Máchová. „Je to první náš takhle dlouhý závod. Obě běháme a řekly jsme si, že to zkusíme. Ve dvě ráno jsem ale měla krizi. Petra to nejprve hnala, ale pak se to srovnalo. Teď jsme ale v šoku, že jsme vyhrály. Čekaly jsme, že minimálně dvě dvojice budou před námi,“ nemohla věřit vlastnímu vítězství Markéta Máchová z nedalekých Hukvald.

Horská výzva, která v Beskydech zahájila svůj osmý ročník, ale není jen o sportovních výkonech a výsledcích. Závod má běžce spojovat, motivovat a inspirovat, což se dle množství osobních příběhů daří. Horská výzva ale také pomáhá. Už tradiční součástí je nesoutěžní Pochod s Mixitkou, který má benefiční charakter.

Polovina startovného totiž vždy putuje na konto mladého pacienta, kterému přispěje na léčbu nebo zdravotní pomůcky.

V Beskydech se už pravidelně jde pro dívku, která si jako nadějná lyžařka poranila míchu a je upoutána na vozík.

Mezi závodníky ale osobně přijela s dobrou zprávou, že už se dokáže s pomocí na své nohy opět postavit. „Dělá mi radost, že jsou lidé, kteří mi chtějí pomoci a Horská výzva k tomu patří. Cvičíme každý den dvě a půl hodiny denně a máme dobré zprávy. Sice ještě nemám tak silné svaly, abych se udržela sama, ale každý den se to zlepšuje,“ potěšila všechny přítomné mladá bojovnice, které pochod vynesl příspěvek přes jedenáct tisíc korun. „V Beskydech jsme otevřeli nový ročník a já jsem opravdu velmi rád v jakém stylu. Původně mělo pršet a přijít bouřky, ale nakonec byl celý závod zalitý sluncem. Velkou radost nám udělala Verunka, že přijela mezi nás, i když ji zrovna nebylo nejlépe. Je vážně parádní, jakou vážnost Horské výzvě mnozí dávají. Že si účastníci uvědomují, že je mnohem lepší přijít mezi nás, než ležet na gauči. Mnozí tu pravidelně překonávají vlastní limity a přesně o tom Horská výzva má být,“ uzavřel úvodní podnik v Beskydech ředitel Pavel Zitta, když současně pozval na druhou zastávku, která je na programu koncem června v Krušných Horách.