Sumpersko.net

Funkce ředitele střediska volného času Doris se těsně před prázdninami vzdal dosavadní šéf Jaroslav Ondráček. Potvrdil to jak Ondráček sám, tak tisková mluvčí šumperské radnice Olga Hajduková.

„Rada města dne 24. června vzala na vědomí rezignaci magistra Ondráčka. K vzdání se funkce došlo ze strany ředitele z osobních důvodů ke 30. září 2014. Na základě veřejnosprávní kontroly a auditu nebyla organizaci za rok 2013 schválena účetní závěrka,“ uvedla Hajduková, podle níž se město v nejbližší době chystá vyhlásit konkurz na obsazení uvolněného postu.

Poté, co kontrola města objevila chybně zaúčtovaných 940 tisíc korun, začaly Šumperkem kolovat fámy o zpronevěře. Ačkoliv peníze nechybějí, ředitel Ondráček převzal zodpovědnost za práci podřízené a odstoupil.

Pane řediteli, co je důvodem tohoto radikálního rozhodnutí? Doris jste řídil 23 let, není možné, abyste středisko volného času nepovažoval tak trochu za svoje dítě...

Jaroslav Ondráček: Především nechci Doris poškodit. Je to poprvé, kdy kontrola účetnictví zjistila tak závažný nedostatek. Účetní odchází, hledá se nová. Já sám bych v Doris rád pracoval jako pedagog, ale vše bude záležet na novém řediteli, který teprve vzejde z výběrového řízení. Především mi jde o to, aby Doris dál fungovala. Proto zabezpečuji letní aktivity a připravuji plán pro příští rok. Chci, aby byla zachována kontinuita. Pokud bych vše přenechal nástupci, poškodilo by to chod Doris a klienty, kteří služeb střediska volného času využívají.

Kolik zájmových kroužků a klubů v Doris funguje? Kolik zájemců je navštěvuje?

Jaroslav Ondráček: Je to kolem dvou set kroužků ročně. Chodí do nich přes dvě tisícovky dětí i lidí různého věku. Akce pořádané Doris mají ročně desetitisíce návštěvníků. To vše dnes zajišťuje 36 zaměstnanců ve čtyřech střediscích.

Nedoplácí Doris tak trochu na bouřlivé změny v posledních letech? Začátkem roku 2013 jste se sloučili s Domem dětí a mládeže U radnice a vaším zřizovatelem se stalo město Šumperk. Součástí Doris je také loni otevřené Středisko ekologické výchovy Švagrov…

Jaroslav Ondráček: Napadá mě v této souvislosti příměr ze živočišné říše. Humr, když doroste do určité velikosti, musí opustit krunýř, a než mu naroste nový, je velice zranitelný. A Doris je právě v etapě, kdy krunýř opustila. V Šumperku dlouho vedle sebe fungovala dvě zařízení se stejnou náplní činnosti – Vila Doris a Dům dětí a mládeže U radnice. Už před třiadvaceti lety jsem říkal, že je to luxus. Kdybychom se sloučili dřív, nedošlo by k takové kumulaci změn v jednom roce, nebylo by to tak těžké.

Když byl zřizovatelem Doris Olomoucký kraj, problémy s účetnictvím jste neměli?

Jaroslav Ondráček: Neříkám, že kontrola tu a tam něco neobjevila. Vždycky někde scházel nějaký podpis a podobně. Až první kontrola města odhalila chybně vedené účetnictví. Vyrojily se v této souvislosti různé fámy, jako že třeba máme účty v krabicích. Není to pravda. Také není pravda, že by kontrola objevila zpronevěru. Pokud by někdo vybral třeba tisíc korun od klientů a peníze neodvedl, přišli bychom na to.

Jako jeden z důvodů, proč odcházíte, uvádíte, že nezvládáte přebujelou administrativu a byrokracii…

Jaroslav Ondráček: Vždy jsem se snažil pracovat pro lidi, ale ukazuje se, že nejdůležitější je mít v pořádku papíry. Ředitel by měl být nejen pedagog, ale i právník, účetní, bezpečnostní technik. Pro mě byl člověk vždy důležitější než papír. Navíc nejsem manažer krizového typu, ani po sloučení s Domem dětí a mládeže U radnice jsem nikoho z pedagogů nepropustil. Pedagogická činnost u mě byla vždy na prvním místě, protože to je naše služba veřejnosti.