Sumpersko.net

Jedna z hlavních aktivit Šumperské provozní vodohospodářské společnosti (ŠPVS) je tzv. odkanalizování, včetně oprav a údržby kanalizace pro veřejnou potřebu. Na kanalizační systém, provozující ŠPVS, je napojeno 64 156 osob (stav z roku 2017) a představuje 10 389 kanalizačních přípojek. Odpadní vody z kanalizace o celkové délce 345 km mají úctyhodný objem 8 218 tisíc metrů krychlových/rok a jsou zpracovány v devíti čistírnách odpadních vod (ČOV).

ČOV, zajišťující systematické čištění odpadních vod, jsou záležitosti mladší než sto let. S rostoucí chemizací společnosti, využíváním nejrůznějším plastů, léčiv, hormonů a dalších syntetických látek, nabývají stále na významu.

Původně ČOV čistily převážně biologické znečištění (výkaly), postupně se začaly odstraňovat další látky, jako např. těžké kovy, dusík, fosfor, apod. Každá látka se odstraňuje specifickou metodou, proto se ČOV neustále technologicky zlepšují a to má dopad na provozní i investiční náklady. Problémem ČOV jsou i tzv. balastní vody, které se do kanalizace dostanou při deštích a při tání sněhu, či podzemní vody, které se do kanalizace dostanou netěsnostmi. Balastní vody nařeďují a ochlazují splaškové vody, čímž současně komplikují a prodražují proces čištění.

Výsledkem biologicko-mechanického čištění komunálních odpadních vod je voda, která se vypouští se do řeky, obvykle ve vyšší kvalitě, než je voda v řece tekoucí. Limit možného znečištění vypouštěných odpadních vod je stanoven státní normou, přesné limity stanoví orgán ochrany vod v konkrétním rozhodnutí pro jednotlivou ČOV.

Limity jsou pravidelně a přísně kontrolovány státními orgány a při jejich překročení je možné ukládat sankce ve výši až milionů korun. Pravidelně se odebírají interní vzorky, které slouží pro řízení technologie i pro kontrolu dodržování limitů vypouštěné vyčištěné vody.

Jedním z výstupů procesu čištění odpadních vod jsou kaly, které se ukládají do speciálních vyhnívacích nádrží, kde se z nich získává bioplyn, využívaný zpět v čistírenském procesu k topení a rovněž k výrobě elektrické energie. Následně jsou odvodněny na odstředivce a smluvní partner je odváží k dalšímu zpracování. Dle průběžně kontrolované kvality se kal aplikuje na zemědělské půdy, dále se zapracovává do kompostů a je skládkován.

Využívání kalů jako hnojiva, se stále se zvyšujícím podílem cizorodých látek, jako jsou např. léčiva, hormony, těžké kovy, plastové částečky apod. bude v budoucnu stále problematičtější a provozovatele ČOV bude nutit k dalším investicím a technologickým změnám s konečným důsledkem navýšení nákladů na čištění odpadních vod.