Sumpersko.net

Letošní zimu v Česku nepřežila téměř čtvrtina včelstev, což je doposud nejhorší výsledek za posledních dvanáct let. Mimořádné kolapsy včelstev podle vědců souvisí zejména s nebezpečnou varoózou, která nabrala na síle nezvykle brzy kvůli loňskému teplému jaru. Největší ztráty po zimě zaznamenali včelaři v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji.

Do mezinárodního projektu COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev se letos v Česku přihlásilo více jak devět tisíc respondentů z řad včelařů. Česká republika se tak zařadila mezi země s nejvyšší mírou účasti chovatelů v rámci celého projektu.
„Letošní data hovořící o úhynu zhruba 26 procent včelstev jsou v porovnání s předchozími roky opravdu extrémní. V Česku bylo na začátku loňského září registrováno 644 847 včelstev. Pokud tedy přepočteme zjištěné úhyny na absolutní čísla, tak u nás poslední zimu nepřežilo více než 160 tisíc z nich,“ komentoval výsledky monitoringu zimování včelstev Jiří Danihlík z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který spolu s kolegy úhyny včelstev v ČR monitoruje.

Předchozí zima 2023/2024 byla pro tuzemské včelaře mnohem přívětivější, zaznamenán byl úhyn 12,2 procenta včel. Přestože se období větších a menších úhynů pravidelně střídají, letošní údaje se tomuto dlouhodobému trendu podle Jiřího Danihlíka vymykají. Tuzemské chovy včel v zimě decimovala opět hlavně varroóza, která kvůli extrémně teplému jaru nabrala na intenzitě přibližně o tři týdny dříve než v předchozích letech. Teplé jarní počasí roku 2024 totiž umožnilo tomuto obávanému roztoči a přidruženým virózám dřívější rozvoj, což mělo za následek oslabení včelstev.

Včelaři se loni v červenci potýkali také s neobvykle intenzivní melecitózní snůškou medu, což komplikovalo ošetřování včelstev proti varroóze. „Melecitózní neboli „cementový“ med je extrémně tuhý med, který musí včelaři co nejdříve vytočit a zpracovat, jinak zůstane v plástech a zkomplikuje včelstvu přezimování. Nebývalou produkci cementového medu loni způsobila kombinace vlhké zimy a teplého jara,“ vysvětlil Jiří Danihlík.

Do letošního sběru dat se díky aktivní podpoře Českého svazu včelařů a Pracovní společnosti nástavkových včelařů zapojilo více než devět tisíc včelařů, informace tak vědci získali od zhruba 12 procent tuzemských chovatelů včel z celé České republiky. „Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa, včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvedl Jan Brus z Katedry geoinformatiky Přf UP, který má v projektu COLOSS na starost zpracování geografických dat. Mezinárodní srovnání úhynů včelstev zatím vědci nemají k dispozici. Na základě zkušenosti z minulých let však předpokládají, že situace po zimě bude zejména v okolních zemích obdobná.

Aktuální úhyny včelstev podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky. Zimy jsou v Česku v posledních letech mírné a teplé jarní počasí nastupuje mnohem dříve.  Odborníci proto budou muset aktualizovat stávající strategie včelařské praxe a vytvořit nové metodiky pro prevenci a zvládání chorob včelstev. „Přestože mnozí včelaři přišli o většinu nebo veškerá svá včelstva, situace neplatí pro všechny chovatele. Budeme proto pečlivě analyzovat strategie úspěšných včelařů, kteří se dokážou na měnící podmínky adaptovat. Navrhneme poté nové včelařské postupy, což bude vyžadovat spolupráci napříč včelařskou komunitou,“ dodal Jan Brus.