Sumpersko.net

Nové automobily na rozvoz obědů, průmyslové myčky nádobí a tablety pro evidenci klientů a jejich potřeb pořídila Charita Zábřeh. Kromě vybavení posílila Charita i sociální služby.

Jedno z nově pořízených aut bude rozvážet obědy a druhé, menší bude sloužit pro přepravu asistentek Střediska osobní asistence a odlehčovacích služeb za klienty. „Dovozem obědů to obvykle začíná. Postupem času jde i o kontrolu, zda je ten člověk v pořádku, zda něco nepotřebuje a služba se rozšiřuje o další pomoc,“ vysvětlila koordinátorka sociálních projektů Zdeňka Hrubá s tím, že základem terénní služby je poskytování péče v domácnosti.

Průmyslové myčky pořídila Charita pro svá pracoviště v Zábřehu, kde šlo o výměnu za starou a zcela nově v Postřelmově, kde bude denně umývat pětatřicet jídlonosičů klientů z Postřelmovska.

Charita posílí také sociální služby o dva úvazky na dva a půl roku. Konkrétně jde o práci v oblasti sociální rehabilitace a druhá oblast se věnuje odbornému sociálnímu poradenství. „Díky tomu máme rozšířenou provozní dobu, kdy se klientům mohou věnovat každý den dvě poradkyně. V drtivé většině případů se jedná o dluhové poradenství,“ uvedla Hrubá. Počet lidí, kteří nezvládají své finanční závazky, stále roste.

Jen v loňském roce tamní pracovníci poskytli poradenství v Zábřehu v této oblasti více než osmi stovkám klientů. Služba odborného poradenství probíhá především ambulantně, ale jeden den v týdnu jde pracovnice i do terénu. „Byli jsme přetížení, ale díky tomu, že jsme získali podporu, si můžeme dovolit vydat se za klienty, kteří se z objektivních důvodů nemůžou dostavit do poradny,“ řekla koordinátorka s tím, že dluhová problematika je náročná i pro samotné pracovníky, kteří se musí zapracovat a zorientovat v celé problematice.

Druhá služba sociální rehabilitace je určená lidem s chronickým duševním onemocněním. Opět jde o práci s velice náročnou cílovou skupinou, která probíhá jak ambulantně, tak i v terénu. Jde o součinnost s rodinami i lékaři, kdy motivace klientů ke změně je často obtížná. „Pro nás je více stěžejní právě ta práce v terénu, i když to tak klienti ne vždy vnímají. Tady pracovník pomáhá, aby daný člověk fungoval v běžném životě, doma. Aby si byl schopný uklidit, uvařit, nakoupit, nebo dojet do práce. Jde často o lidi, kteří se vrátili z ústavní léčby a musí se nějak zapojit do reálného světa.“

Problematika je o to složitější, že klienti nekontaktují vždy pomoc sami, sociální pracovníci je musí vyhledávat a spolupracovat s léčebnami. Charita Zábřeh plánuje tuto službu rozšířit i na Hanušovicko, kde se nyní o lidi s chronickým duševním onemocněním nestará žádná organizace nebo jen velmi okrajově.